Česká armáda modernizuje, ale bez lidí to nepůjde
Marian Panek
V posledních měsících je slyšet ze všech stran jasné volání po posílení obrany. Česká vláda plánuje navýšit výdaje na obranu až na tři procenta HDP. Vzniká ale otázka: v jakém stavu je naše armáda dnes a co jí skutečně chybí?
Dvě procenta jako minimum. Ale stačí to?
Po letech neplnění spojeneckých závazků se České republice podařilo dosáhnout výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP. To je historický milník, ale podle expertů to nestačí. Jak upozorňuje generál Karel Řehka, současné úkoly z období před válkou na Ukrajině nejsou plněny ani s tímto rozpočtem. Reálné potřeby armády prý začínají až na hranici tří procent HDP.
Rozpočet Ministerstva obrany na letošní rok činí 154,4 miliardy korun. Téměř polovina z této částky směřuje do investic: výzbroj, výstroj, nové technologie a infrastruktura. Významná část peněz pak pokrývá modernizační projekty jako nákup stíhaček F-35, nových tanků, bojových vozidel, děl nebo systémů protivzdušné obrany.
Modernizace běží, ale pomalu
Jedním z hlavních cílů obrany je vytvoření těžké mechanizované brigády do roku 2026. Podle odborníků však tempo výstavby za plánem zaostává. První tanky Leopard 2 už česká armáda převzala, stejně jako část objednaných bojových vozidel CV90. Přesto se objevují pochybnosti, zda se podaří splnit původní harmonogram.
Problémy jsou i jinde. Například v oblasti ženijního vojska, protivzdušné obrany nebo při zavádění nových systémů velení. Dodávky některých technologií, jako jsou houfnice Caesar z Francie, navíc stále váznou.
Chybí lidé. A to zásadně
Největší slabinou české armády ale nejsou tanky nebo letadla. Jsou to lidé. Nábory stagnují – loni armáda získala jen 176 nových vojáků. Průměrný věk příslušníků armády se blíží čtyřicítce a počet profesionálů zůstává kolem 24 tisíc. Plán do roku 2030 počítá s 30 tisíci vojáky, ale nově vznikající obranné cíle by si vyžádaly až 37 tisíc. To znamená nárůst o 60 procent.
Náčelník generálního štábu Řehka otevřeně přiznává, že současný systém nestačí. Podle něj je nutná zásadní změna přístupu, jinak nebude možné armádu personálně stabilizovat.
Pomůže změna zákona?
Ministerstvo obrany připravilo novelu zákona o vojácích z povolání, která má zlepšit podmínky služby a zvýšit motivaci uchazečů. Zahrnuje i vyšší náborové příspěvky. Vedle legislativních úprav se připravují i výzkumné studie a analýzy, které mají navrhnout dlouhodobá řešení současné krize.
Máme být na co hrdí
Přes všechny problémy má česká armáda silné stránky. V řadě specializací patří její příslušníci ke světové špičce – například ženisté, výsadkáři, kybernetické jednotky nebo experti na elektronický boj. České jednotky jsou dobře vycvičené, flexibilní a schopné obstát i v náročných podmínkách. Právě tyto kvality by měly být základem pro budoucí výstavbu armády.
Zálohy jako opora obrany
Odborníci se shodují, že k profesionální armádě je potřeba vybudovat silné aktivní zálohy. Ideálně by měly být co do počtu srovnatelné s profesionály – tedy kolem 30 tisíc lidí. Aktuální plány počítají jen s třetinou tohoto počtu. Zároveň chybí infrastruktura – například prapory územní obrany v každém kraji, které by zajišťovaly ochranu území v době nasazení hlavních sil v zahraničí.
Závěr:
Česká armáda míří správným směrem – investuje, modernizuje a posiluje své schopnosti. Tempo změn ale musí být vyšší. Bez dostatečného počtu lidí a bez promyšleného systému podpory nebude možné naplnit ambiciózní cíle. Obrana země totiž nestojí jen na strojích, ale především na lidech, kteří jsou ochotni ji bránit.