Černochová: Už mám dost katastrofických scénářů. Armáda potřebuje spolupráci, ne strašení...
Marian Panek
Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se v nedávném rozhovoru otevřeně vyjádřila k současnému stavu české armády, výdajům na obranu, evropské bezpečnosti i výzvám, kterým čelí domácí obranný průmysl. V debatě reagovala i na tlak Spojených států ohledně navyšování obranných rozpočtů a kritiku armádního personálního stavu. Odpovědi však podala bez servítků.
Pět procent HDP? Nerealistické, ale trojka možná
Zvýšené výdaje na obranu patří mezi dlouhodobá očekávání ze strany USA, a to zejména pod vedením Donalda Trumpa. Ten během Světového ekonomického fóra v Davosu opět zopakoval, že evropské země v NATO by měly vynakládat alespoň pět procent HDP na obranu. Jana Černochová k tomu říká jasně: „Pět procent je nesmysl. To by u nás znamenalo přes 400 miliard korun ročně. Realisticky se můžeme bavit o třech procentech.“
Ministryně zdůrazňuje, že Česká republika již nyní dosahuje dvou procent HDP, což byl donedávna jen vzdálený cíl. „Jako vláda jsme ho nejen slíbili, ale i naplnili. A to není samozřejmé,“ připomněla s tím, že je nutné mít připravené projekty, jinak hrozí, že vyšší rozpočty zůstanou jen na papíře.
Český obranný průmysl jako klíčový hráč
Černochová opakovaně zdůrazňuje, že navyšování výdajů na obranu musí být spojeno s podporou domácích firem. „Když už do obrany investujeme, chceme, aby ty peníze zůstaly v Česku,“ říká s tím, že spolupráce s českým obranným průmyslem má pozitivní efekt i na ekonomiku. Zároveň kritizuje evropskou byrokracii a pomalost v budování výrobních kapacit.
Velkým problémem zůstává přístup některých bank ke zbrojním firmám. I přes dílčí zlepšení stále existují potíže s financováním a základními bankovními službami. „Stále slyším, že banky kladou překážky – dokonce i u transakcí, které směřují na Ukrajinu a jsou plně licencované,“ říká Černochová.
Nedostatek lidí a otevřená kritika armády
Personální situace v armádě je podle ministryně složitá, ale zdaleka ne tak dramatická, jak ji podle ní někteří vykreslují. „Mám už plné zuby katastrofických scénářů. Tři roky nedělám nic jiného, než že řeším peníze pro armádu – a úspěšně,“ říká s tím, že za posledních dvacet let se žádnému ministrovi nepodařilo prosadit financování na úrovni dvou procent HDP.
Zároveň však kritizuje nedostatečnou připravenost armády na změny a interní neochotu ke spolupráci. „Ne vždy mám pocit, že armáda je naladěná na stejnou vlnu jako já. Někdy mám pocit, že nám hází klacky pod nohy. A když si vojáci něco přejí, měli by to říct včas – ne měnit specifikace projektů za pochodu,“ dodává ostře.
Náborové potíže a potřebné reformy
Zájem o vstup do armády v posledních letech klesá. „Ano, náborové cíle se nedaří naplnit. Ale náborová agentura spadá pod generální štáb, ne pod ministerstvo,“ připomíná Černochová a dodává, že klíčem je nejen získat nové vojáky, ale udržet ty stávající.
Na podporu personálu připravila změny v legislativě – včetně novely zákona č. 221 o vojácích z povolání. Tento zákon obsahuje nové benefity, které by měly zlepšit podmínky služby. Ministryně zároveň upozorňuje, že teprve nedávno se podařilo změnit i zastaralou zdravotní vyhlášku, což byl podle ní „velký boj“.
Mírové mise? Ano, ale až po vyjasnění podmínek
Na otázku, zda by česká armáda mohla být součástí případné mírové mise na Ukrajině, Černochová odpovídá diplomaticky. Nezavírá dveře ani neříká jednoznačné „ano“, ale požaduje jasné mantinely a rozhodnutí až po debatě se spojenci. Pokud by šlo o klasickou mírovou misi ve stylu OSN, zkušenosti z Balkánu podle ní armáda má.
Závěr: Ministryně obrany dává jasně najevo, že je připravená se prát za rozvoj obranyschopnosti Česka – ale odmítá paniku a jednostrannou kritiku. Výzvy jsou podle ní reálné, ale řešitelné. Její vize: efektivní investice, podpora domácího průmyslu, spolupráce armády s civilním sektorem a realistický pohled na bezpečnostní situaci. Bez hysterie. S rozvahou.