Evropa vrací do hry vojenskou službu. Česká republika zatím váhá
Marian Panek
Zatímco řada evropských států kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci obnovuje nebo zvažuje zavedení vojenské služby, Česká republika zůstává stranou. Přestože velení Armády ČR dlouhodobě upozorňuje na nedostatečné počty vojáků a záložníků, politická reprezentace zatím k tomuto tématu přistupuje velmi opatrně.
Rostoucí napětí v Evropě, zejména v souvislosti s pokračující ruskou agresí na Ukrajině, přimělo některé země jednat rychle. Závažnost situace podtrhl
i nástup Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA – ten otevřeně deklaruje, že Spojené státy už nebudou garantovat obranu Evropy na vlastní náklady. To pro evropské země znamená jediné: musí se více spoléhat na vlastní síly.
Česká armáda: málo lidí, nedostatečné zálohy
Přestože prezident Petr Pavel opakovaně upozorňuje na nutnost otevřeně debatovat o možnostech, jak do armády přilákat více lidí, vláda i opozice zatím možnost návratu vojenské služby odmítají. Podle Pavla by měl být vstup do armády dobrovolný a motivovaný – o znovuzavedení základní vojny v původní podobě podle něj není řeč.
Situace v armádě je ale kritická. Počet profesionálních vojáků v posledních letech stagnuje a zájem o aktivní zálohy je minimální – aktuálně čítají zhruba 4 500 osob. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je potřeba během následujících deseti let navýšit počet vojáků o minimálně
14 tisíc, aby bylo možné splnit závazky plynoucí z nových obranných plánů NATO. V současnosti má armáda asi 23 600 příslušníků, cílový stav je přes 37 tisíc.
Evropa se připravuje, Česko přešlapuje
Zatímco v Česku se diskutuje, jinde už jednají. Polsko či Německo přistoupily k tzv. „předběžným odvodům“, při nichž zjišťují zdravotní a psychickou způsobilost branců. Švédsko obnovilo povinnou službu v roce 2017 a letos plánuje povolat 4 000 nových rekrutů. V Litvě, Lotyšsku a Norsku je vojna opět součástí obranného systému – v Norsku se týká i žen.
Inspirací by podle prezidenta Pavla měly být skandinávské země, kde má služba v armádě vysokou prestiž. „Uchazeči o zaměstnání, kteří mají
v životopisu záznam o službě vlasti, jsou v mnoha firmách vnímáni jako spolehlivější a zodpovědnější,“ uvedl.
Ministerstvo obrany hledá jiné cesty
Ministerstvo obrany se zatím vydává jinou cestou – připravuje změnu zákona, která by měla zvýšit náborové a stabilizační příspěvky, například příspěvky na dopravu, bydlení a další benefity. Podle ministryně obrany Jany Černochové i premiéra Petra Fialy je tento přístup účinnější než zavedení povinné vojenské služby.
Zatím se však výsledky příliš nedostavují. Odvody jsou v současnosti možné pouze pro tzv. dobrovolně předurčené osoby, které by armáda oslovila při vyhlášení mobilizace. Takových lidí je nyní jen okolo 600.
Odborníci: Dobrovolnost nestačí
Podle generála Řehky však současný přístup nebude stačit. Upozorňuje, že čas běží a je nutné provést důkladnou analýzu, zda je možné bez povinné služby vůbec naplnit potřebné stavy. Ministerstvo obrany uvedlo, že analýza veřejného mínění je v přípravě.
Například bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) znovuzavedení vojny odmítá, ale podporuje navýšení platů v nižších hodnostech
a zjednodušení náboru. „Musíme učinit vojenskou službu atraktivnější a konkurenceschopnou,“ uvedl.