Obnova vojny? Politici se neshodnou, Výborný navrhuje přehled o bojeschopnosti
Marian Panek
V době, kdy se bezpečnostní situace ve světě nadále vyostřuje, se opět otevírá otázka možného obnovení povinné vojenské služby. Zatímco některé evropské státy už kroky tímto směrem podnikají, v Česku panuje spíš opatrnost a nejednotnost napříč politickým spektrem.
Například Petr Macinka z Motoristů navrhuje zavedení tříměsíční vojenské služby, SPD prosazuje dobrovolný výcvik. Vládní strany ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN, stejně jako opoziční ANO, však obnovení vojny v současné době odmítají. Přesto se objevují návrhy, které by mohly vést ke kompromisnímu řešení.
Výborný: Ne vojně, ale přehledu o bojeschopnosti
Předseda KDU-ČSL Marek Výborný navrhuje místo znovuzavedení vojny vytvoření systému, který by státu poskytl přehled o bojeschopném obyvatelstvu. Šlo by podle něj o efektivnější a realističtější přístup. „Potřebujeme znát zdravotní stav, fyzickou připravenost a celkovou schopnost občanů zapojit se do obrany státu. To lze zjistit například prostřednictvím povinných odvodů,“ uvedl Výborný.
Zásadní roli v jeho návrhu hrají aktivní zálohy, jejichž počet má armáda do roku 2030 navýšit na 10 tisíc – aktuálně jich ale slouží jen něco přes čtyři tisíce.
Ministerstvo obrany: Povinné odvody zatím nejdou
Nápad Marka Výborného však podle ministerstva obrany naráží na legislativní limity. Jak uvedl mluvčí David Šíma, povinnost podrobit
se odvodnímu řízení může být aktivována pouze v případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. V běžné době tak není možné občany k odvodům nutit.
Vláda i opozice: Profesionální armáda má přednost
Povinnou vojenskou službu, která byla zrušena v roce 2004, zatím nechce obnovit žádná z hlavních parlamentních stran. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) upozorňuje, že chybí infrastruktura, například ubytovací kapacity nebo dostatek kvalifikovaných instruktorů.
Ministerstvo obrany i nadále podporuje rozvoj aktivních záloh a vzdělávání obyvatel k větší krizové odolnosti. Rakušan přirovnává český směr
k tzv. „konceptu 72 hodin“, který například ve Finsku učí lidi, jak přežít krátkodobé výpadky základních služeb – vody, elektřiny či potravinových dodávek.
Proti povinné službě se staví i další ministři
Ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek (TOP 09) považuje návrh vojenského výcviku vysokoškoláků za nevhodný, protože by narušil celé akademické roky. Namísto toho podporuje posílení profesionální armády a lepší podmínky pro její příslušníky.
Podobně mluví i bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Ten varuje, že většina kasáren už dávno nepatří armádě a výcvik je dnes technicky náročnější než v minulosti. Tří měsíce podle něj na kvalitní přípravu nestačí. Zároveň upozorňuje, že armádu trápí odchody – jen loni odešlo přes 1400 vojáků, což je rekord.
Dobrovolný výcvik místo vojny?
Macinkův návrh na tříměsíční výcvikový kurz by měl mladým lidem přinést nejen základní dovednosti v oblasti první pomoci, krizového zvládání
a manipulace se zbraní, ale také přirozený respekt k pořádku a odpovědnosti. Nejde podle něj o vojnu v tradičním slova smyslu, ale o jakýsi „výcvikový kemp“, který má přispět k osobnímu růstu.
Alternativou pro ty, kdo by se výcviku nechtěli účastnit, by mohla být civilní služba – například pomoc v sociálních zařízeních nebo hospicích.
S vlastním návrhem přichází i SPD, která má dlouhodobě v programu dobrovolný osmitýdenní výcvik na okresní úrovni s možností každodenního návratu domů. Jako motivaci nabízí třeba možnost získat zbrojní průkaz.