Dohánění závazků k NATO a nedostatek vojáků: Co čeká českou obranu v roce 2025

10-09-2025

Rok 2024 byl pro světovou politiku turbulentní a rok 2025 rozhodně nebude klidnější. Česká republika stojí před zásadními výzvami v oblasti obrany. Do Bílého domu nastupuje Donald Trump, válka na Ukrajině pokračuje a u nás na podzim proběhnou sněmovní volby. Všechny tyto události budou mít dopad i na českou armádu.

Plnění aliančního závazku

Česko se po dlouhé době dostalo na 2 % HDP na obranu, což je minimální hranice stanovená v NATO. Podle ministryně obrany Jany Černochové to ale nesmí být cíl, spíše odrazový můstek. „Dvě procenta nejsou strop, ale podlaha,“ připomíná často.

Je pravda, že za poslední roky rozpočet na obranu výrazně narostl – v roce 2022 šlo o 88 miliard, o rok později už přes 110 miliard a letos více než 150 miliard. Na rok 2025 je naplánováno 154,4 miliardy korun, přičemž do obranných výdajů se započítají i některé položky z jiných resortů. Otázkou zůstává, co nakonec NATO uzná jako relevantní výdaj.

Experti se shodují, že dvě procenta dlouhodobě stačit nebudou. Česká republika má navíc vůči Alianci značný dluh z minulosti, protože roky podfinancování obrany se prostě nedají dohnat přes noc.

Největší slabina: lidé

Modernizace techniky probíhá – kupujeme nové stíhačky F-35, tanky Leopard nebo houfnice Caesar. Ale bez lidí se žádná armáda neobejde. A právě v personální oblasti má Česko obrovský problém.

Dnes máme zhruba 24 tisíc vojáků, cíl je 30 tisíc do roku 2030, ale podle náčelníka Generálního štábu Karla Řehky by armáda do budoucna potřebovala až 37 500 profesionálů. Tempo náboru je ale nízké – loni přibylo jen 176 vojáků.

Problémem je nejen náročná služba a časté zahraniční mise, ale také nedostatečná motivace. Vojáci odcházejí často ze sociálních důvodů, kdy služba není sladitelná s rodinným životem. Podobná situace je i na samotném Ministerstvu obrany, kde nízké platy odrazují kvalitní lidi od dlouhodobé práce.

Politický kontext

Česko čekají sněmovní volby a není jasné, kdo resort obrany povede dál. Ať už to bude kdokoliv, kontinuita v plnění aliančních závazků bude zásadní. Jak upozorňuje řada diplomatů i expertů, pokud by Česko začalo ustupovat, poškodilo by to naši důvěryhodnost nejen v rámci NATO, ale i vůči USA.

Opozice i koalice se často přou, ale v jednom se shodují – obrana musí zůstat prioritou. Bez vojáků a dostatečného financování se totiž nedá dlouhodobě udržet ani modernizace, ani závazky vůči spojencům.

Závěr

Česká obrana se nachází v klíčovém období. Na papíře se plní finanční cíle a nakupuje moderní technika, ale skutečnou silou armády jsou lidé – a těch máme málo. Rok 2025 tak ukáže, zda se podaří nejen udržet tempo modernizace, ale hlavně zastavit úbytek personálu a získat nové vojáky. Bez toho se ani sebelepší technika neobejde.